Prášek z červené řepy — přírodní barvivo s překvapivým potenciálem

Prášek z červené řepy dodává GGBOOSTERU jeho barvu — a je to barvivo, které je samo o sobě potravinou.

Červená řepa (Beta vulgaris) patří mezi nejprostudovanější zeleninu posledního desetiletí. Její intenzivní červeno-fialová barva pochází z betalainů — pigmentů, které jsou zároveň antioxidanty. V GGBOOSTERU plní prášek z červené řepy roli přírodního barviva a jeho množství není deklarované. Vědecká data o dusičnanech a betalainech níže se proto týkají červené řepy jako zeleniny a koncentrované řepové šťávy, ne barvicího množství v nápoji.

Ve zkratce

  • Co to je: sušený a mletý kořen červené řepy. Jeho barvu tvoří betalainy — ve vodě rozpustné pigmenty, hlavním zástupcem je betanin.
  • Kolik toho je v GGBOOSTERU: prášek je ve složení jako přírodní barvivo, jeho množství se nedeklaruje. Jde o barvicí, ne suplementační dávku.
  • Proč právě on: nahrazuje syntetická barviva surovinou, kterou lidé běžně jedí — dražší a hůř zpracovatelnou.
  • Co je dobré vědět: studie s dusičnany pracují s 5–6 mmol (zhruba 450–500 ml koncentrované řepové šťávy denně). Barvicí množství prášku je o několik řádů níž, takže výsledky těchto studií nelze přenášet na nápoj.
Barva ze zeleniny

Pigment z kořene červené řepy místo syntetického azobarviva

Betalainy

Ve vodě rozpustné pigmenty s antioxidační aktivitou popsanou v laboratorních testech

Dusičnanová dráha

Nejprostudovanější stránka řepy — ale v dávkách odpovídajících půl litru šťávy

Co to vlastně je?

Prášek z červené řepy vzniká sušením a mletím kořene červené řepy (Beta vulgaris L., čeleď Amaranthaceae). Výsledkem je jemný prášek intenzivně červeno-fialové barvy, který si zachovává klíčové složky suroviny — betalainy, dusičnany, minerální látky a fenolové kyseliny.

Je užitečné rozlišovat dvě věci. Prášek z červené řepy je sušená potravina, která barví, a ve složení se uvádí jménem. E162 (betanin, „beetroot red") je izolovaný barvicí extrakt vedený jako potravinářské aditivum. Chemicky jde o stejnou skupinu pigmentů, liší se míra zpracování a způsob, jakým se látka na etiketě uvádí.

Čerstvá řepa obsahuje kolem 87 % vody, takže sušením se sušina i pigmenty koncentrují zhruba sedmi- až osminásobně. Skutečný obsah betalainů a dusičnanů v prášku se ale liší podle odrůdy, půdy, hnojení i způsobu sušení — proto se u řepových prášků nedá odvozovat obsah z hmotnosti.

Jak to funguje?

Červená řepa obsahuje tři skupiny látek, o které se výzkum nejvíc zajímá — každá funguje jiným mechanismem:

🎨 Betalainy — barva a antioxidační aktivita Ve vodě rozpustné pigmenty dělené na betakyany (červeno-fialové, hlavní zástupce betanin) a betaxantiny (žluté). V laboratorních testech vychytávají volné radikály a ovlivňují signální dráhy COX-2 a NF-κB. Jde o buněčné a zvířecí modely — přenos na běžnou konzumaci u lidí zatím doložený není.
💨 Dusičnany → oxid dusnatý (NO) Dusičnany z řepy se vstřebají ve střevě, zhruba čtvrtina se vrátí do slin, kde je bakterie na kořeni jazyka přemění na dusitany. Ty se v kyselém prostředí žaludku redukují na oxid dusnatý — molekulu, která uvolňuje hladkou svalovinu cévní stěny a podílí se na regulaci cévního tonu a průtoku krve.
🧬 Betain (trimethylglycin) Červená řepa je jedním z nejbohatších zdrojů betainu — databáze USDA uvádí 128,7 mg na 100 g syrové řepy. Betain slouží jako donor methylových skupin v metabolismu homocysteinu a jako osmolyt chránící buňky při stresu.

Proč je v GGBOOSTERU?

Role prášku z červené řepy v GGBOOSTERU je přírodní barvivo — podílí se na barvě vybraných příchutí. Spolu s beta-karotenem a spirulinou tvoří skupinu přírodních barviv, která nahrazuje syntetické alternativy.

Proč sáhnout po dražší cestě? Modré nápoje se běžně barví brilantní modří (E 133), žluté tartrazinem (E 102), červené allura red (E 129, na etiketách mimo EU též jako „Red 40"). Všechna tři barviva jsou v EU schválená a EFSA je posoudila jako bezpečná v rámci stanoveného ADI. My jsme přesto zvolili fykocyanin ze spiruliny, beta-karoten a betalainy z červené řepy — suroviny, které jsou samy o sobě potravinou, a spirulina se navíc řadí mezi tzv. superpotraviny. Jsou dražší a hůř se s nimi pracuje: jsou citlivé na světlo, teplotu i pH, takže odstín se musí ladit pro každou příchuť zvlášť. Rozdíl je v původu a ceně suroviny, ne v bezpečnosti.

🎨 Barva ze suroviny, kterou znáte z kuchyně Červeno-fialové spektrum bez syntetických azobarviv — clean label přístup
🛡️ Doplněk k beta-karotenu Betalainy jsou ve vodě rozpustné, karotenoidy v tucích — dvě různé chemie, dvě různá barevná spektra
🎮 Nerd zone

Červená řepa je vizuálně health potion z reálného světa — sytě červená, průhledná jen do určité koncentrace a barví úplně všechno, čeho se dotkne. Kdo si někdy krájel řepu v bílém tričku, ví, že tenhle pigment má drop rate 100 %. 🩸

Co říkají studie?

Následující výsledky pocházejí ze studií s řepovou šťávou nebo s izolovanými dusičnany. Uvádíme u nich dávky, aby bylo zřejmé, s čím se pracovalo.

❤️ Cévní tonus a krevní tlak (meta-analýza, 16 studií) Siervo et al. (2013) shrnuli 16 randomizovaných překřížených studií s celkem 254 účastníky. Sledovaným parametrem byla změna krevního tlaku: systolický klesl v průměru o 4,4 mmHg (95% CI −5,9 až −2,8), diastolický o 1,1 mmHg, což už nebylo statisticky významné. Meta-regrese ukázala vztah mezi denní dávkou dusičnanů a velikostí změny. Šlo o suplementaci řepovou šťávou a dusičnanovými solemi, nikoli o barvicí množství řepy v nápoji.
🏃 Sportovní výkon (meta-analýza, 80 studií) Zatím nejrozsáhlejší meta-analýza (Senefeld et al., 2020) zahrnula 80 studií a našla malý celkový efekt dusičnanové suplementace na výkon (d = 0,174). Efekt se ale neprojevil u žen (d = 0,116) ani u dobře trénovaných vytrvalců s VO₂max nad 65 ml·kg⁻¹·min⁻¹ (d = 0,021) — přínos se soustředil u rekreačně aktivních mladých mužů. Průlomová studie Bailey et al. (2009) použila 500 ml řepové šťávy denně po 6 dní (11,2 mM dusičnanů, tedy asi 5,6 mmol na den) a naměřila o 19 % nižší kyslíkovou cenu zátěže při nízké intenzitě a o zhruba 16 % delší dobu do vyčerpání při intenzitě vysoké — u osmi mužů.
🧠 Prokrvení mozku a kognitivní úlohy Presley et al. (2011) sledovali pomocí MRI starší dospělé (průměrný věk 74,7 roku) po dvou dnech stravy s vysokým obsahem dusičnanů. Celkové prokrvení mozku se nezměnilo, zvýšilo se regionální prokrvení bílé hmoty čelního laloku mezi dorzolaterální prefrontální kůrou a přední cingulární kůrou. Wightman et al. (2015) podali 40 zdravým dospělým 450 ml řepové šťávy (asi 5,5 mmol dusičnanů); dusičnany ovlivnily hemodynamickou odpověď čelní kůry a zlepšily výkon v jedné ze tří kognitivních úloh (sériové odečítání trojek), ve zbylých dvou nikoli.
💡 Věděli jste?

Přeměna dusičnanů z řepy na oxid dusnatý závisí na bakteriích na kořeni jazyka. Když se ústní dutina vypláchne antibakteriální ústní vodou, hladiny dusitanů v krvi po řepové šťávě nestoupnou a fyziologická odpověď se vytrácí. Ústní mikrobiom je v téhle dráze nezbytný mezičlánek.

Kde betalainy najdete v jídle?

Betalainy se vyskytují výhradně v rostlinách řádu Caryophyllales — nejde o tak rozšířené pigmenty jako karotenoidy. Nejbohatším zdrojem je právě červená řepa:

Potravina Betalainy (mg/100 g)
🌿 Červená řepa (čerstvá) 120 (průměr; rozsah 20–210)
🌵 Plody opuncie (tuna) 40–80
🐉 Pitahaya (dračí ovoce) 20–40
🌰 Žlutá řepa 15–30 (převážně betaxantiny)
🥬 Mangold (červený) 5–15
🌻 Amarant (květ) variabilní

Hodnoty jsou orientační a liší se dle odrůdy, podmínek pěstování a způsobu zpracování. Sušením se obsah v přepočtu na hmotnost koncentruje zhruba sedmi- až osminásobně.

Je to bezpečné?

Červená řepa i její barvicí extrakt patří mezi nejlépe prověřené potravinářské suroviny. Společný výbor expertů FAO/WHO (JECFA) přiřadil betaninu ADI v kategorii „not specified" — číselný limit tedy nepovažoval za nutný. EFSA při přehodnocení v roce 2015 dospěla k tomu, že dostupná toxikologická data pro stanovení číselného ADI nestačí, ale že při hlášených úrovních použití nepředstavuje E162 bezpečnostní riziko: barvicí složky jsou běžnou součástí stravy s dlouhou historií konzumace a expozice betaninu z barviva se pohybuje ve stejném rozmezí jako expozice betaninu z běžného jídelníčku.

Nejčastěji zmiňovaným průvodním jevem konzumace červené řepy je beeturie — růžové až červené zbarvení moči, které se objevuje zhruba u 10–14 % populace a je častější u lidí s nedostatkem železa. Jde o neškodný stav způsobený průchodem nerozloženého betaninu ledvinami. Může připomínat krev v moči, klinický význam ale nemá žádný.

Samostatnou kapitolou jsou dusičnany. ADI pro dusičnany jako aditivum stanovila SCF i JECFA na 3,7 mg na kilogram tělesné hmotnosti a den, což pro sedmdesátikilového dospělého vychází zhruba na 260 mg denně. EFSA v roce 2017 tuto hodnotu potvrdila a zároveň upozornila, že příspěvek aditiv tvoří méně než 5 % celkového příjmu — většina dusičnanů ve stravě pochází ze zeleniny. Dávky používané ve výkonnostních studiích (5–6 mmol, tedy přibližně 340–370 mg dusičnanů) tuto hodnotu překračují; jde o cílenou suplementaci, ne o množství typické pro barvicí složku.

Časté otázky

Kolik prášku z červené řepy je v jedné porci GGBOOSTERU?

Množství se nedeklaruje, protože prášek plní funkci barviva. Barvicí dávky se pohybují v řádu desetin až jednotek gramu na litr nápoje, zatímco výkonnostní studie pracují s ekvivalentem 450–500 ml koncentrované řepové šťávy denně. Řepa v GGBOOSTERU je tedy barva, ne aktivní dávka.

Dostanu z GGBOOSTERU dusičnany na výkon jako z řepové šťávy?

Ne. Studie Bailey et al. používala 500 ml řepové šťávy denně po šest dní, meta-analýzy pracují s obdobným rozsahem. Barvicí množství prášku je o několik řádů níž. Výkonový profil GGBOOSTERU stojí na kofeinu, L-theaninu, cholinu a vitaminech skupiny B — ne na řepě.

Může po červené řepě zčervenat moč?

U samotné řepy ano — beeturie se objevuje asi u 10–14 % lidí a je častější při nedostatku železa. Jde o neškodné zbarvení betaninem, které do dvou dnů odezní. Po barvicím množství v nápoji je nepravděpodobná, protože přijaté množství pigmentu je nesrovnatelně nižší než po porci řepy nebo sklenici šťávy.

Je řepové barvivo bezpečné i při každodenním pití?

EFSA v roce 2015 uzavřela, že při hlášených úrovních použití není E162 předmětem bezpečnostních obav, mimo jiné proto, že expozice betaninu z barviva odpovídá rozsahu, který lidé přijímají běžnou stravou. Pro celý nápoj platí běžná pravidla doplňku stravy: dodržet doporučenou denní dávku a nepřekračovat ji.

Kolik řepové šťávy a kdy se ve studiích používá?

Typický protokol je 5–6 mmol dusičnanů (zhruba 450–500 ml šťávy nebo koncentrovaný „shot"), buď jednorázově 2–3 hodiny před zátěží, nebo denně po dobu tří až šesti dnů. Hladiny dusitanů v krvi vrcholí zhruba 2–3 hodiny po požití. Antibakteriální ústní voda krátce po vypití tuto dráhu přerušuje.

Proč nepoužíváte levnější syntetické barvivo?

Barviva jako allura red (E 129), tartrazin (E 102) nebo brilantní modř (E 133) jsou v EU schválená a EFSA je posoudila jako bezpečná v rámci ADI. Volba přírodních pigmentů je tedy otázka původu suroviny, ne bezpečnosti: betalainy z řepy, beta-karoten a fykocyanin ze spiruliny pocházejí z potravin. Jsou dražší a technologicky náročnější — reagují na světlo, teplo i pH, takže odstín se musí ladit pro každou příchuť zvlášť.

Tuto látku najdete v našich produktech

Prášek z červené řepy se jako přírodní barvivo podílí na barvě vybraných příchutí GGBOOSTER energy drink:

Přesné zastoupení řepového prášku se může lišit dle příchutě. Kombinace barviv je přizpůsobena charakteristické barvě každého produktu.

Související články

📚 Zdroje

[1] Siervo M et al. Inorganic nitrate and beetroot juice supplementation reduces blood pressure in adults: a systematic review and meta-analysis. J Nutr. 2013;143(6):818-826.
[2] Senefeld JW et al. Ergogenic effect of nitrate supplementation: a systematic review and meta-analysis. Med Sci Sports Exerc. 2020;52(10):2250-2261.
[3] Bailey SJ et al. Dietary nitrate supplementation reduces the O₂ cost of low-intensity exercise and enhances tolerance to high-intensity exercise in humans. J Appl Physiol. 2009;107(4):1144-1155.
[4] Clifford T et al. The potential benefits of red beetroot supplementation in health and disease. Nutrients. 2015;7(4):2801-2822.
[5] Presley TD et al. Acute effect of a high nitrate diet on brain perfusion in older adults. Nitric Oxide. 2011;24(1):34-42.
[6] Wightman EL et al. Dietary nitrate modulates cerebral blood flow parameters and cognitive performance in humans: a double-blind, placebo-controlled, crossover investigation. Physiol Behav. 2015;149:149-158.
[7] EFSA ANS Panel. Re-evaluation of beetroot red (E 162) as a food additive. EFSA J. 2015;13(12):4318.
[8] EFSA ANS Panel. Re-evaluation of sodium nitrate (E 251) and potassium nitrate (E 252) as food additives. EFSA J. 2017;15(6):4787.
[9] JECFA. Beet red. WHO Food Additives Series 22, Monograph 634. 1987.
[10] USDA FoodData Central. Beets, raw — obsah betainu.

Tento článek slouží k edukačním účelům a nenahrazuje odborné lékařské poradenství. Informace vycházejí z vědeckých zdrojů platných k datu publikace. Doplněk stravy není náhradou pestré a vyvážené stravy a zdravého životního stylu.